V principu rozdělujeme použité technologie zobrazovacích prvků na: CRT zobrazovače LCD zobrazovače DLP zobrazovače CRT projektory používají pro zobrazení tři katodové trubice ( červenou, zelenou a modrou ). Složením jimi emitovaných obrazů vznikne na projekční ploše výsledný obraz. Tato technologie patří k nejstarším a protože je nutné při každém umístění nastavovat konvergence obrazu a dále výsledný světelný výkon se pohybuje do 300 ANSI lm, používá se již pouze vyjímečně u pevných instalací. LCD (Liquid Crystal Display) projektory tvoří v současné době nejrozšířenější typ technologie zobrazování. U této technologie dochází k vytvoření výsledného obrazu průchodem světla přes většinou tři LCD panely o velikosti 0,7" – 1,8" a následným složením jednotlivých barev v optickém hranolu a promítnutí přes objektiv na projekční plochu. DLP (Digital Light Processing) projektory – někdy také označované DMD (Digital Mirror Display) využívaji k vytvoření obrazu odraz světla z velkého množství vychylovatelných zrcátek umístěných na čipu. K rozkladu barevných složek obrazu slouží u jednočipových projektorů rotující barevný filtr ( Color Wheel ). U dražších projektorů ( např. Digital Projection ) je používána trojice čipů – každý pro jednu barevnou složku. Výhodou oproti LCD technologii je méně viditelná struktura obrazových bodů a vysoký kontrast, ale díky cenové náročnosti se používají nejvíce jednočipové projektory, které mají nižší uniformitu.

U soustav s cizím zdrojem světla (výbojkou), mezi které patří projektory, se intenzita světla měří posouzením světelného toku v lumenech (lm), které se měří podle normy ANSI (Američan National Standard Institute). Jedná se o měření v 9-ti polích, na které je rozdělena zobrazovací plocha a měří se při maximální intenzitě osvětlení v luxech (lx) uprostřed každého pole a průměr z těchto devíti hodnot se násobí rozměry plochy v m2.

Kontrast udává poměr mezi osvětlením míst s maximálním osvětlením a míst bez aktivního osvětlení. Protože není možné docílit absolutní černé, ( není možné úplně zamezit průchodu nebo odrazu světla jednotlivým bodem zobrazovacího prvku ), a naopak absolutní průchod nebo odraz světla také není možný, nebude nikdy bílá úplně bílá a černá úplně černá. Výsledek je udáván kontrastním poměrem, který se pohybuje přibližně od 1 : 100 do 1 : 2000. Je ovšem nutné rozlišovat údaj tzv. Full on / Full off, kdy se měří celá rozsvícená a celá zhasnutá plocha a údaj ANSI, kdy se podobně jako u Světelného výkonu ANSI lm měří v devíti obdélnících, na které je rozdělena projekční plocha a počítá se průměr. Údaj Full on / Full off bývá příznivější a proto ho výrobci používají raději.

V zásadě platí, že bychom měli používat projektor s přinejmenším takovým nativním (fyzickým) rozlišením, jaké nejvíce používáme při prezentaci. Pokud budeme někdy vyjímečně potřebovat zobrazit rozlišení vyšší, většina dnešních projektorů umí zobrazit v kompresi minimálně o jeden řád vyšší rozlišení, než je jeho nativní. Pro vysvětlení – nativní (fyzické) rozlišení je takové, které opravdu fyzicky odpovídá počtu bodů na zobrazovacím prvku (LCD nebo DLP) projektoru. Komprese znamená, že v případě zobrazování vyššího rozlišení je nutné nějakou část zobrazované informace vypustit, abychom se vešli do menšího počtu bodů. Tato metoda samozřejmě způsobí jistou degradaci obrazu, ale dnešní metody komprese jsou již tak dokonalé, že bývá téměř neznatelná. Pro rozlišení se používá následující označení: VGA - 640 x 480 bodů SVGA - 800 x 600 bodů XGA - 1024 x 768 bodů SXGA - 1280 x 1024 bodů UXGA - 1600 x 1200 bodů QXGA - 2048 x 1536 bodů

V projektorech se v současné době používají téměř výhradně výbojky vyvinuté firmou Philips s označením UHP ( Ultra High Performance ), které májí velmi krátký oblouk. Tyto výbojky na rozdíl od dříve užívaných metalhalidových výbojek mají velmi dlouhou životnost a s relativně nízkým příkonem dosahují stále vyšší a vyšší světelný výkon. Dále oproti metalhalidovým výbojkám, které již po několika desítkách hodin rychle ztrácely světelný výkon, mají tyto výbojky po celou dobu své životnosti, která se pohybuje od 1.500 do 6.000 hodin, téměř stejný a stálý světelný výkon. Životnost lampy udávaná výrobcem je ve skutečnosti pouze informativní hodnota, která určuje dobu, kdy pokles světelného výkonu je již patrný. Navíc po této době se zvyšuje možnost exploze lampy, která by mohla mít za následek i poškození dalších optických částí zařízení. Proto se doporučuje výbojku minimálně po této době vyměnit. Metalhalidové lampy výhody: Vysoký světelný výkon (200 -600 lm) Vysoká účinnost: 60-80 lm/W Dobrá teplota barev: 5000-8000 K ("denní") nevýhody: Střední životnost (500 - 3000 h) Změna barevnosti během provozu Nepříliš kompaktní (80 - 100 mm průměr reflektoru) Vysoká cena (včetně elektronického zdroje napájení) UHP lampy výhody: Velmi vysoký jas: vyšší světelný výkon než "normální" metal halidové lampy se stejným napájením Extrémně dlouhá životnost: i více než 8000 h Stabilní barevnost a výkon po dobu životnosti Zavřený reflektor: bez nebezpečí při explozi! Velikost oblouku lampy rozhoduje o účinnosti projektoru. Krátký oblouk má za následek vyšší účinnost optického systému. Délka oblouku v UHP lampách je 1.3 mm, a bude se dále zkracovat (1.0mm). Typická délka oblouku u MH lamp je 2 - 3 mm.